Naučná stezka Ždánickým lesem

 V létě roku 1996 byla zpřístupněna naučná stezka Ždánickým lesem. Pokračují tak ekologické aktivity zahájené v roce 1990. Cílem tohoto úsilí je ochrana překrásných zdejších lesů, jejichž skladba a přirozený vývoj vytvářený stovky let, byly neúměrnou těžbou v osmdesátých letech narušeny. V roce 1994 byla vyhlášena přírodní rezervace v části lesa U Vrby (30ha), která zahrnuje původní dubo - bukový porost a je součástí nadregionálního biocentra, jednoho z článků Územního systému ekologické stability. Najdeme ji asi 700 m severně od prameniště Jordánku.
   Část lesa Palánek, kterou prochází úvodní úsek naučné stezky, byla v roce 1995 vyjmuta z lesů hospodářských a zařazena do kategorie lesů zvláštního určení (byly zde vyloučeny běžné těžební práce). Trasa stezky dále pokračuje  oblastí genových základen, do nichž je zařazeno  880 ha porostů (poskytují materiál pro  rozmnožování buků a dubů přirozenou formou). Tato partie lesa jsou součástí tzv. Zájmového území ( to o rozloze 2660 ha), nejcennější oblasti Ždánického lesa.
    V roce 1998 byl ždánický les vyhlášen přírodním parkem (nařízením bývalých Okresních úřadů Hodonín, Vyškov, Brno - venkov a Kroměříž). Jeho převážná část leží v katastrech  Hodonínska a Vyškovska. Geomorfologicky obsahuje celou plochu Ždánického lesa a přilehlých částí volné přírody s významnými krajinnými prvky  a plochami územních systémů ekologické stability. V roce 1998 byla trasa naučné stezky  rozšířena o čtyři stanoviště a prodloužena o 6300 m severním směrem (k Haluzické hájence).  Zároveň byly obnoveny všechny doprovodné texty na jednotlivých staveništích. Celé zájmové území naučné stezky patří ( podle geomorfologického členění) do Dambořické  vrchoviny, která je podcelkem Ždánického lesa. Je to vrchovina plochá, tvořená převážně jílovci a pískovci.  Patří k ní  i Uhřická vrchovina, tvořená paleogenními  jílovci a pískovci ždánicko - hustopečského souvrství vnějšího flyše. Celé toto území odvodňují Trkmanka a Jordánek. Je zde malá vydatnost podzemních vod. Půdy jsou většinou hnědé, v údolí  Trkmanky a Jordánku nivní. Celé území leží v teplé až mírné oblasti  s mírnou zimou.  Průměrný roční úhrn srážek  se pohybuje mezi 550 - 600 mm.
   Podle fytogeografického členění leží celé území naučné stezky na rozhraní oblasti xerotermní panonské flóry  a flóry karpatské. Původní lesní vegetace byla tvořena listnatými lesy. Vyskytovaly se zde dobo - habrové háje (tvoří převážnou část  vegetace), doubravy, dubové bučiny, podél potoků luhy a olšiny. Součastné lesní porosty nejsou příliš změněny výsadbou umělých lesů (borovicových a smrkových).
   Výborným produkčních parametrů dosahuje i nepůvodní modřín. Pestrá a druhově četná je i zdejší fauna- Nejbohatší je zvířena lesní, zvláště skupina hmyzu. Hojně jsou zastoupeny měkkýši, z obratlovců pak ptáci. Dále jsou to obojživelníci, plazi a savci.
Žijí zde i šelmy, dobré existenční podmínky zde mají i běžná zvěř našich lesů - jelen, srnec a  prase divoké. Hydrofauna je poměrně chudá, neboť celé území je klimaticky dosti suché.

Popis trasy Naučné stezky Ždánickým lesem

Celá trasa naučné stezky překonává výškový rozdíl 219 m. Nejníže položeným místem  je výchozí bod - autobusové nádraží  ve Ždánicích  ( 218 m n. m.), nejvyšším bodem pak hlavní hřeben Ždánického lesa nedaleko kóty u Slepice (437 m n. m.). Naučnou stezku je možné absolvovat:
Ze stanoviště č. 1. - Ždánice (autobusové nádraží) směrem přes jednotlivé stanoviště k Jordánku (č.10), odtud:
a) jižním směrem do Lovčic ke kostelu (č. 14) a odtud spět do Ždánic ( je možné použít i autobusové spoje z Lovčic do Ždánic nebo Kyjova).
b) severním směrem k Haluzické hájence přes nová stanoviště č. 15., 16., 17., 18. V blízkosti táborové základny se nachází železniční stanice (trať číslo 340 Brno - Veselí nad Moravou). Celková délka trasy naučné stezky  bez odboček ke stanovištím č. 4 a č. 10 je 13 440 m ( s odbočkami ke stanovištím č. 4 a 10. o 1480 m více - i s cestou zpět). V případě, že by naučná stezka byla uzavřena do kruhu, byla by delší o dalších 2 520 m. Maximální délka, kterou by turisté mohli ujít, je 17 440m. Zajímavá místa na trase při postupu ze Ždánic

• budova kostela ve Ždánicích
• eroze v zářezu cesty do svahu
• vyhlídkové místo do krajiny s několika lavičkami
• vodní plocha požární nádrže
• odpočívadlo s lavičkami
• rozdílné lesní porosty (důsledek klimatických, půdních a orografických odlišností)
• částečně odkrytý půdní profil
• pramen Jordánku se studánkou, odpočívadlo a ponor Jordánku
• myslivecká zařízení
• zbytky pomníčku z roku 1908
• luční společenstva
• altánek a studánka
• vodní plocha rybníka s možností koupání
• budova kostela v Lovčicích
• v hřebenové části lze spatřit těžbu ropy a zemního plynu (Moravské naftové doly Hodonín)
• úprava vytěžené ropy ve Sběrném naftovém středisku Ždánice (asi 500 m západně od stanoviště č. 10 na hřebenovou silnici)
• tři lesní studánky: Jordánek (zastřešený šindelem), Bezdýnka (zakrytá ocelovým víkem a stříškou) a nad lovčickým rabníkem ( vývod ocelovou trubkou z betonového zdiva)
• přírodní rezervace U Vrby (30 ha), mezi stanovišti č. 10 a č. 15. Původní dubo - bukový porost starý 160 let
• genové základny pro rozmnožování dubových a bukových porostů (mezi stanovištěmi č. 10 a 15)

Na jednotlivých zastávkách  naučné stezky jsou uvedeny informační tabule s těmito tématy.:

1. č.   1: základní informace o naučné stezce  a součastných Ždánicích
2. č.   2: vstupujeme do Ždánického lesa
3. č.   3: historie Palánek a Ždánice
4. č.   4: geomorfologie
5. č.   5: biotop vodní nádrže
6. č.   6: biotop lesa
7. č.   7: geologická stavba
8. č.   8: mykologie
9. č.   9: entomologie
10. č. 10: prameniště Jordánek
11. č. 11: myslivost
12. č. 12: květena
13. č. 13: rybník na Jordánku
14. č. 14: základní informace o naučné stezce a součastných Lovčicích
15. č. 15: těžba ropy a plynu
16. č. 16: chráněné organizmy
17. č. 17: Bezdýnka ( od roku 1971 dětské letní tábory)
18. č. 18: táborová základna Haluzická hájenka (využívá DDM Ždánice pro celoroční pobyty dětí a jejich rodičů, součastně Středisko enviromentální výchovy dětí, mládeže a rodin s dětmi)